Nejčastější dotazy

Za kompletní autovrak Vám zaplatíme 3.300,- Kč/t dle údaje "G" o hmotnosti z velkého TP (provozní či pohotovostní).

Za výkup autovraku s chybějícími díly účtujeme následující poplatky (poníží se výkupní cena kompletního autovraku):

K vystavení dokladu o ekologické likvidace je nutné:

• vozidlo, které bude likvidováno. Vozidlo musí obsahovat motor. V opačném případě nemůžeme vystavit potvrzení o převzetí autovraku.

• velký technický průkaz vozidla

• majitel vozidla s platným občanským průkazem nebo jeho zástupce na základě plné moci (není vyžadováno úřední ověření). Vzor plné moci ke stažení zde.

• 15 minut k vystavení protokolu na naší provozovně

Likvidace autovraků probíhá pouze na naší provozovně Žďára.

Naše firma JARÝ s. r. o. nabízí výkup železného šrotu, barevných kovů, autobaterií a autovraků, přičemž všechen kovošrot vždy odesílá ke 100% recyklaci. Veškerý kovošrot – železné šroty i barevné kovy - přijímáme ve všech druzích a v neomezeném množství. Kovošrot vykupujeme na našich provozovnách v okrese Pardubice jak od drobných zákazníků, tak i od firem. Také jsme schopni zajistit svoz a odvoz kovošrotu odkudkoli z ČR včetně přistavení kontejnerů. Cena za vykoupený kovošrot je stanovována dle povahy, druhu a množství kovového odpadu. Kompletní výčet materiálu naleznete v sekci CENÍK.

Ano, rádi od Vás lednici či televizi převezmeme a postoupíme další likvidaci. Zpětný odběr těchto položek je ovšem ZDARMA!

Odevzdali jste nám někdy staré vozidlo nebo se teprve chystáte využít našich služeb ekologické likvidace autovraku? Zajímá Vás, co se se starými auty děje dál? Pokud ano, seznámíme Vás s naší novou moderní technologií a správným způsobem ekologického zpracování autovraků. 

Nejnebezpečnější jsou baterie a provozní náplně

Protože největší riziko pro životní prostředí a bezpečnost práce tvoří provozní náplně a autobaterie, je nutné je odstranit ihned v prvních krocích zpracování. Provozní náplně musí být shromažďovány odděleně a nesmí dojít k jejich smíchání. Z vozidel se samostatně odčerpávají benzín, nafta, oleje, ostřikovací kapaliny, chladící kapaliny, brzdové kapaliny, náplně klimatizace a případně další kapaliny, které autovrak obsahuje. Z tohoto výčtu jsou zřejmé velké nároky na uskladnění a způsob odčerpávání. Další součástí, které jsou potřeba odstranit na začátku procesu jsou mimo jiné nádrže na zkapalněný či stlačený plyn, potenciálně výbušné části, jako například airbagy, pokud je nelze deaktivovat a případně všechny součásti obsahující rtuť.

Moderní zvedací zařízení usnadňuje demontáž

Existuje více způsobů, jakým se z autovraku odčerpávají provozní kapaliny a demontují jeho součásti. My jsme se rozhodli využít moderního zvedacího zařízení, díky kterému si obsluha může autovrak zvednout do potřebné výšky a případně autovrak i naklonit.

Nedílnou součástí je odsávací zařízení, které jednotlivé provozní kapaliny vysaje do zabezpečených dvouplášťových nádrží. Toto zařízení výrazně zrychluje práci a zvyšuje komfort práce. Součástí je i pochůzný rošt, ve kterém se zachytí případně uniklé kapaliny.

Námi používaná technologie patří k nejmodernějším technologiím v České republice. Pořízením nových technologií a manipulační techniky patříme k nejlépe vybaveným zpracovatelským zařízením. Zařízení obsluhuje kvalifikovaný a proškolený personál. Pracovníci znají nejen konstrukci vozidel, ovládání zařízení, pracovní postupy, ale také normy v oblasti životního prostředí.

Demontujeme další materiálově využitelné díly

 Odsátím provozních kapalin a demontáží autobaterie to nekončí. Z autovraku se demontují všechny dále využitelné komponenty a materiály. Důvodů je několik. Jednak demontáž i dalších dílů stanovuje vyhláška, materiály mají pozitivní ekonomickou hodnotu a v neposlední řadě dochází také k úspoře primárních surovin.

Na zpracování autovraků a využití z nich získaných materiálů jsou kladené přísné požadavky. Hlavními řídícími předpisy je zákon č. 185/2001 Sb. (o odpadech) a vyhláška č. 352/2008 Sb. (o podrobnostech nakládání s autovraky).

Tím, že znovu použijeme materiály obsažené v autovraku, kterými je například hliník, měď nebo železo, nemusíme tyto materiály v takovém měřítku získávat těžbou z přírody. Z autovraků se tedy dále demontuje například katalyzátor, elektromotory, skla a plastové díly.

Vybrané díly se před následným zpracováním upravují

Aby se dosáhlo co největší efektivity před další manipulací či přepravou, některé díly se ještě upravují. Například plastové díly jsou ve srovnání s kovovými velmi lehké a objemné. Proto se některé plastové díly lisují. Z kol se zase vytlačují kovové disky, aby došlo k rozdělení materiálu na gumu a kov.

​Odevzdávání chladniček, mrazniček a dalších podobných udělátek do sběrného dvora, nebo v rámci zpětného odběru, má smysl. Nejenom proto, že lze získat nějakou tu surovinu zpět díky recyklaci, ale i proto, že množství látek zůstane z většiny pod kontrolou a nedostane se do ovzduší.

Taková lednice, kterou odešlete na penzi, se stává velkoobjemovým elektroodpadem, který je dost složité recyklovat. To z toho důvodu, že se skládá z různých pevných materiálů. A mimo to obsahuje většinou i chladicí médium, jehož některé části jsou škodlivé pro tzv. ozonovou vrstvu (ve velkém množství samozřejmě). Ve vyspělých zemích se využívá možnosti zpětného odběru nebo sběrného dvora. U nás taktéž. Jsme totiž také docela vyspělá země.

​Jak se tedy recyklují staré lednice?

Lednice je nejprve třeba roztřídit. Vyjmout z nich skleněné části a volné plastové díly (boxy, separátory). Tyto části se posílají k recyklaci k jiným zpracovatelům. No a odstřihne se přívodní šňůra. Demontovaná elektrozařízení z chladniček se recyklují dále jako elektroodpad.

Následně je třeba extrahovat oleje a plyny. Zejména freony (fluorochlorouhlovodíky), které se vyskytují nejen v ledničkách, ale i v klimatizačních zařízeních. A dále zbytková, tedy kondenzovaná voda. 

​V další fázi je třeba uzavřít spojení s kompresorem a vyvrtat se do něj otvor. Díky tomu se vypustí mazací olej a extrahuje se chladicí plyn. Následně v separačním systému probíhá proces, během něhož jsou od sebe navzájem oddělovány olej, plyn, vzduch, kondenzovaná voda a nečistoty. Oddělené látky se čerpají do recyklačních lahví.

​Ale zpět k nebohé lednici prodělávající recyklaci. Z každé z nich tak zbude takový ubohý korpus. Základní konstrukce, chcete-li. Z korpusu se vybrakuje plastová izolace, která se drtí v tzv. podtlakovém zařízení.

Samotné korpusy lednic jsou také drceny. A tak zatímco z jedné strany do drtiče vjíždějí celé lednice (zbavené elektrosoučástí, olejů a plynů), z druhé strany drticího monstra vypadávají rozdrcené části o velikosti kolem třech centimetrů. Zároveň je odsáván pěnový polyuretan a zbytky plynů. Vzniklá drť se dále třídí na jednotlivé frakce. Kovové části jsou separovány pomocí magnetů. V poslední řadě se separují měděné a hliníkové části drtě.

Na konci celého procesu jsou separované jednotlivé materiály, které je možné předat k dalšímu zpracování podle jednotlivých druhů materiálů.